Jednota všech křesťanů v učení a otázkách života
V následujícím textu se můžete dozvědět, proč věříme a jak chápeme, že jednota, za kterou se Ježíš modlil, může být uskutečněna v církvi.
1 V čem spočívá jednota mezi křesťany?
A já jsem jim dal slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno.
Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonáni v jedno a aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě. (Jan 17:22–23)
V čem spočívá jednota křesťanů? Křesťané nemají jednotu pouze v učení, ale také v postoji a v otázkách života.
Jednota vyplývá z Boží podstaty. Trojice — Božské osoby jsou neoddělitelně a dokonale jedno. „Slovo“ (logos) se vtělilo — stalo se člověkem. Ježíš si během svého života zachoval tuto dokonalou jednotu s Otcem skrze svou poslušnost. Touto poslušností je Ježíš příkladem pro své učedníky. Právě tak jako Ježíš žil v dokonalé jednotě Ducha a vůle s Otcem, jsou také učedníci povoláni žít v jednotě Ducha, vůle a postoje mezi sebou navzájem. Ve své modlitbě Ježíš prosí Otce, aby jednota mezi učedníky, o kterou ho prosil, byla uskutečněna také s těmi, kteří skrze slovo učedníků uvěří (Jan 17:11.17–24). Ježíš mluvit o křesťanech všech dob (Jan 17:20–21). Tato modlitba ukazuje, že hloubka jednoty mezi učedníky nemá hranic. Příkladem je vztah Otce se Synem. Stejně tak jako je Otec jedno se Synem a Syn je jedno s Otcem a neexistuje nic, co by je mohlo oddělit, mohou být také učedníci jedno skrze Syna.
Tato jednota je znamením pro svět a pro lidi, kteří hledají pravdu. Není jen nedosažitelným ideálem, je reálná. (Jan 17:21c.23b).
Ježíš si uvědomoval, že se modlí za hříšné lidi. Přesto nastala skrze skutek spásy příležitost jednotu mezi sebou navzájem uskutečnit — mezi těmi, kteří hledají co nejhlubší jednotu s Otcem. Společenství s živým Bohem utváří jednotu a pouta lásky s Kristem a Duchem. Bezpodmínečná důvěra, bezmezná láska, poslušnost a připravenost na jakoukoli oběť charakterizují vztah Syna s Otcem. Toto je cesta pro každého následovníka Krista v každém okamžiku. Při obrácení dává Bůh touhu k odevzdání celého našeho života do Jeho rukou, k přenechání vedení Jemu a ztotožnění se s Jeho vůlí. Podle Bible ‚být jedno s Kristem‘ znamená také ‚být jedno s druhými křesťany‘ (Skutky 2:37–38).
1.1 Učení
…a zůstávali v apoštolském učení a ve společenství, v lámání chleba a v modlitbách. (Skutky 2:42)
… Přijali Slovo se vší dychtivostí a každý den zkoumali Písma, zda jsou ty věci tak. (Skutky 17:11b)
Pavel pak vešel do synagogy a směle tam mluvil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o Božím království. A když se někteří zatvrzovali, byli nepovolní a přede všemi zlořečili té cestě, Pavel od nich odstoupil, oddělil učedníky a každý den promlouval ve škole jistého Tyranna. A to se dělo po dva roky, takže všichni obyvatelé Asie, jak Židé, tak Řekové, slyšeli slovo Pána Ježíše. (Skutky 19:8–10)
Když budeš tyto věci připomínat bratrům, budeš dobrý služebník Ježíše Krista, vykrmený slovy víry a správného učení, jež jsi až dosud následoval. (1. Timoteovi 4:6)
Ale ty zůstávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Věz, od koho ses to naučil, a že od dětství znáš Svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení skrze víru, jež je v Kristu Ježíši. Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k vyučování, k usvědčování, k napravování a k výchově ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonalý a vybavený ke každému dobrému dílu. (2. Timoteovi 3:14–17)
Tyto úryvky ukazují na důležitost poznání apoštolského učení, které má původ v Kristu. Duch svatý vede do tohoto učení každého křesťana a každého člověka, který hledá Boha.
Ježíš mu řekl: „Tomáši, uvěřil jsi, protože jsi mě viděl. Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili.“ (Jan 20:29)
Až však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale cokoli uslyší, to bude mluvit; bude vám oznamovat i věci, které mají přijít. (Jan 16:13)
A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky, toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože přebývá u vás a bude ve vás. (Jan 14:16–17)
Svatý Duch je tím, který umožňuje spaseným věřícím dosáhnout jednoty v učení, chápání a výkladu Slova, protože křesťané touží „klanět se Otci v Duchu a pravdě“ (Jan 4:23–24 a Filipským 2:1–2)
Myšlenka, že Duch Boží by vedl otevřené lidi, kteří milují pravdu, k protichůdným pohledům v podstatných otázkách jako spása skrze Krista, předurčení, papežský primát, neomylnost, atd., je absurdní. Naopak On chce všem křesťanům pomoci takto:
…dokud všichni nedospějeme k jednotě víry a poznání Božího Syna, k dokonalému lidství, k míře postavy Kristova plného věku, abychom už nebyli nemluvňata zmítaná a unášená každým větrem učení, lidskou vrtkavostí a vychytralostí k lstivému oklamávání,… (Efezským 4:13–14)
Odchýlení se od správného učení představovalo reálné nebezpečí už od začátku. Proto Ježíš a apoštolové varovali křesťany, aby byli bdělí a schopni rozlišovat správné a falešné učení.
Ty pak mluv, co se sluší na zdravé učení. (Titovi 2:1)
Ó, Timoteji! Zachovávej to, co ti bylo svěřeno a vyhýbej se světským prázdným řečem a rozporům toho falešně nazývaného „poznání“… (1. Timoteovi 6:20)
Řecký překlad slova „poznání“ v tomto verši je „gnosis“, což je také název falešného učení, na které v dopise Timoteovi Pavel dělá narážky.
Ty jsi ale až dosud následoval mé učení, můj způsob života, mé předsevzetí, víru, trpělivost, lásku, vytrvalost … (2. Timoteovi 3:10)
Učí-li někdo jinak a nechce přistoupit na zdravá slova našeho Pána Ježíše Krista a učení, které odpovídá zbožnosti, je nadutý, ničemu nerozumí, ale dychtí po hádkách a slovních potyčkách, z nichž vzniká závist, svár, urážky, zlé domněnky …(1. Timoteovi 6:3–4)
Budou mít vnější způsob zbožnosti, ale zřeknou se její moci. Od takových se odvracej. (2. Timoteovi 3:5)
Rozpoznání důležitosti jednoty najdeme nejen v Novém zákoně, ale i ve Starém zákoně a v církevních spisech prvních století.
Slyš nyní o kamenech, přicházejících na stavbu. Jedny jsou čtyřhranné, bílé a hodí se do stavby. To jsou apoštolové, biskupové, učitelé a jáhni, kteří s Boží vznešeností konali svou službu, učili a poctivě a svatě pomáhali vyvoleným Božím. Jedni zemřeli, druzí ještě žijí. Všude shodně učili, byl mezi nimi mír a jeden druhému se podrobovali. Proto se hodí do stavby. (Hermův pastýř, vidění III; 5:1)
1.2 Postoj, otázky života
…dovršte mou radost: smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše a jedné mysli. (Filipským 2:2)
Bratři, následujte společně můj příklad a všímejte si těch, kdo chodí podle našeho vzoru. Neboť mnozí, o nichž jsem vám často říkal a nyní vám říkám s pláčem, chodí jako nepřátelé Kristova kříže. (Filipským 3:17–18)
Vyzývám vás tedy, následujte můj příklad. Proto jsem k vám poslal Timotea, který je můj milovaný a věrný syn v Pánu. On vám připomene mé cesty v Kristu, jak učím všude v každé církvi. (1. Korintským 4:16–17)
Já, vězeň v Pánu, vás tedy prosím, abyste chodili, jak se sluší na to povolání, jímž jste byli povoláni, s veškerou pokorou a krotkostí, abyste se navzájem trpělivě snášeli v lásce a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje. Je jedno tělo a jeden Duch, tak jako jste také povoláni v jedné naději svého povolání; jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všechny a skrze všechny a ve vás všech. (Efezským 4:1–6)
Ať vám tedy Bůh trpělivosti a potěšení dá být mezi sebou jednomyslnými podle Krista Ježíše, abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. (Římanům 15:5–6)
To neznamená uniformitu, ale spíše vyjadřuje, že každý bratr a sestra se snaží budovat společenství – Tělo Kristovo – podle svých darů a schopností. (1. Korintským 12:4.13, Efezským 4:16.) Každý úd Kristova Těla je stejně důležitý.
Bible nerozlišuje mezi teorií (učením) a praxí (životem):
Ty jsi ale až dosud následoval mé učení, můj způsob života, mé předsevzetí, víru, trpělivost, lásku, vytrvalost,… (2. Timoteovi 3:10)
Jakožto milované děti tedy následujte Boží příklad a choďte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu na líbeznou vůni. (Efezským 5:1–2)
Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, když budete mít lásku jedni k druhým. (Jan 13:35)
Související články
