Proč číst Bibli každý den?

„Ne jenom chlebem bude člověk živ“

Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. (Žalm 19:8–12)

I kdyby měl člověk všechno, po čem touží, v jeho srdci bez Boha zůstane prázdnota. Všemožně se ji snaží zakrýt zábavou, přátelstvími, úspěchem, … ale ona tu stále je. Zaplnit ji může jen vztah s Bohem. Je to proto, že Bůh je dokonalá láska a dobro. On každého z nás stvořil pro přijetí Jeho lásky. Je naším Stvořitelem, zná naše srdce, vidí každou naši myšlenku a vždy chce pro nás to nejlepší. Zároveň respektuje naši svobodnou vůli a nikoho do vztahu s Ním nenutí. V Bibli najdeme příklady věřících, kteří Boha poznali a našli v Něm a v Jeho slově radost. Tato radost nepomine. Je věčná a nikdo ji člověku nemůže vzít.

Pravý chléb

Lehce se zaměřujeme na pozemské věci, které dlouho nevydrží, ale Ježíš řekl:

On však odpověděl: „Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. “ (Matouš 4:4)

Tak, jako tělo potřebuje přijímat pokrm, stejně ho potřebuje i náš duch. Nejsme jen tělesná schránka, máme i duchovní rozměr. Náš duch je neviditelný a věčný, proto bychom mu měli věnovat mimořádnou pozornost.

Milující Bůh

Největším Božím přikázáním je, abychom Ho milovali:

Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A tato slova, která ti dnes přikazuji, budeš mít v srdci. Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat. (5. Mojžíšova 6:4–7)

Láska k Bohu a čtení Bible jsou hluboce spojeny. Pokud Boha skutečně milujeme, budeme Ho chtít poznávat v Jeho slově. Pokud si nebereme čas na čtení Bible, jak potom můžeme žít podle Jeho vůle? Neprozrazuje to něco o našem postoji k Němu?

Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. Kdo mě nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale mého Otce, který mě poslal. (Jan 14:23–24)

Podívejme se na příklad Marie, která vyjádřila lásku k Bohu tím, že si zvolila správné priority. Zaposlouchala se do Ježíšových slov a on to ocenil:

Když šel Ježíš s učedníky dál, vešel do jedné vesnice. Tam jej přijala do svého domu žena jménem Marta, která měla sestru Marii; ta si sedla k nohám Ježíšovým a poslouchala jeho slovo. Ale Marta měla plno práce, aby ho obsloužila. Přišla k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mne má sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto, děláš si starosti a trápíš se pro mnoho věcí. Jen jednoho je třeba. Marie volila dobře; vybrala si to, oč nepřijde.“ (Lukáš 10:38–42)

Boží slovo je světlo

Světlem pro mé nohy je tvé slovo, osvěcuje moji stezku. Co jsem přísahal, to splním, držím se tvých spravedlivých soudů. (Žalm 119:105–106)

Život každého z nás je poznamenán hříchem a mnoha špatnými rozhodnutími. Jediný způsob, jak se to dá napravit, je obrátit se k Bohu a prohloubit naši touhu žít podle Jeho vůle. Pokud nepřijímáme světlo, které dává Bůh skrze své slovo, skončíme v duchovní temnotě — v hříchu. Protože právě Jeho slovo nás vede k očišťování a posvěcování. Již v dobách Starého zákona v něm mnozí nacházeli posilu:

Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova. (Žalm 119:9)

Očišťování Božím slovem

Při čtení Písma s otevřeným srdcem jsme postaveni před Svatého Boha. Jeho svatost nás konfrontuje s našimi slabostmi a hříchy:

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. (Židům 4:12–13)

Jelikož v poslední den budeme souzeni podle Božích měřítek, je potřeba je znát a podle nich žít. Ježíšova slova mají moc nás očišťovat, proměňovat a připravit na setkání s Ním:

Posvěť je pravdou; tvoje slovo je pravda. (Jan 17:17)

Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit. (Žalm 119:11)

Když jste nyní v poslušnosti přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte. Vždyť jste se znovu narodili, nikoli z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a věčné slovo Boží. Neboť ‚všichni lidé jako tráva a všechna jejich krása jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne, ale slovo Hospodinovo zůstává na věky‘ – to je to slovo, které vám bylo zvěstováno v evangeliu. (1. Petr 1:22–25)

Jak přistupovat ke čtení Bible

Bůh chce mluvit ke svým dětem přirozeně a přímo. Jeho slovo je neměnné, dá se na něj spolehnout a může k nám mluvit v různých situacích, pokud máme otevřené a upřímné srdce.

Když toužíme po hlubokém vztahu s Bohem, nebudeme číst Bibli ze zvyku nebo kvůli vědomostem.

Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. (Jan 6:68)

I při společném čtení a přemýšlení s druhými se můžeme o Bohu hodně naučit. Přispívá to k hlubšímu pochopení Božího slova, formuje nás nejen jako jednotlivce, ale také jako společenství a pomáhá nám najít odpovědi v konkrétních otázkách. I když společné čtení a přemýšlení nemůže nahradit osobní hledání Boha v Jeho slově, je velmi důležité například i kvůli tomu, aby byly naše myšlenky o Bohu a Jeho vůli očištěné od možných nepochopení a omylů. Nikdo není neomylný.

Aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích; a tak abyste zakořeněni a zakotveni v lásce mohli spolu se všemi bratřími pochopit, co je skutečná šířka a délka, výška i hloubka: poznat Kristovu lásku, která přesahuje každé poznání, a dát se prostoupit vší plností Boží. (Efezským 3:17–19)

Žít podle Božího slova

Čtení Bible je jako poslouchání Ježíšových slov. Poslouchání samotné ale nestačí. Podstatné je podle Jeho slov žít:

Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘ A tak každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podoben rozvážnému muži, který postavil svůj dům na skále. Tu spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a vrhly se na ten dům; ale nepadl, neboť měl základy na skále. Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“ (Matouš 7:21–27)

Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“ (Lukáš 11:27–28)

Podle slova však také jednejte, nebuďte jen posluchači – to byste klamali sami sebe!. (Jakub 1:22)

Setkali jste se s názorem, že pravdu nemůžeme poznat nebo že každý má svou pravdu? Skrze Ježíše a Jeho slovo můžeme poznat pravdu, která jediná nás může zachránit:

Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jan 8:31–32)

Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil. Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu. (2. Timoteovi 3:14–17)

My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Kdokoliv nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá podíl na věčném životě. Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry. (1. Jan 3:14–16)

Zpět na začátek ↑