Vánoce – a kdo přemýšlí o Ježíši?

Toužíš po tom, aby každý den v roce byl svátkem klidu, pokoje a lásky?

1 Proč se Ježíš narodil?

Prorok Izajáš předpověděl narození Ježíše:

Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: „Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje! (Izajáš 9:1,5 – Proroctví vzniklo v 8. století před Kristem)

Pán Bůh měl už odedávna v úmyslu, že pošle lidstvu zachránce. Viděl, jak lidé žijí ve tmě, protože se od Něho – zdroje lásky – odvrátili. Aby nás z té tmy vyvedl, dal nejvíce, co jen mohl dát – On sám přišel mezi nás.

Ježíš řekl: „Já jsem přišel na svět jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal ve tmě.” (Jan 12:46)

Bůh nás všechny stvořil, proto nás zná nejlépe. Vidí všechno, co je v našich srdcích a ví, jak se můžeme k Němu obrátit. Ježíšova nezištná oddanost a svatý život jsou skutečným světlem. S Ním můžeme žít v pravdě a jít po cestě, která vede k Bohu.

Ježíš řekl (Pilátovi): „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.” (Jan 18:37)

Ježíš svědčil o tom, že je možné žít upřímně, čistě a nezištně i v tomto světě plném nespravedlnosti, když člověk přijme jeho lásku, změní svoje hodnoty, plány, cíle a touhy, když se s láskou obrátí k Bohu a lidem a přestane žít pro sebe.

Ukázala se Boží milost, která přináší spásu všem lidem a vychovává nás k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a světských vášní, žili rozumně, spravedlivě a zbožně v tomto věku a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista. On se za nás obětoval, aby nás vykoupil ze všeho hříchu a posvětil za svůj vlastní lid, horlivý v dobrých skutcích (List Titovi 2:1114)

2 Jak máme oslavovat Ježíšův příchod?

Je zcela přirozené, chtít vyjádřit naši radost a vděčnost za to, že se Bůh stal v Ježíši člověkem. Jakým způsobem si ale Ježíš přeje, abychom to dělali? V Bibli nenajdeme žádnou zmínku o tom, že by křesťané oslavovali Ježíšovo narození speciálními formami nebo jedním speciálním dnem. O tom, jak máme naši lásku k Ježíši vyjádřit, řekl on sám:

Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání. To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás. (Jan 14:15;15:12)

Lásku k Ježíši máme vyjádřit naším každodenním vztahem s Ním, upřímným hledáním a činěním Jeho vůle v našich životech.

Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná. Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jediného Syna, abychom skrze něho měli život (1. list Janův 4:7–9)

On byl největším darem od Boha, kterým Bůh dokonale zjevil svou lásku k nám. Svým příkladem nás Ježíš učí lásce, odpuštění, radosti a pokoji. Když ho následujeme, vyjadřujeme tím svou radost z jeho příchodu.

Tak se radovali i první křesťané. Vánoční oslavy 25. prosince byly pro ně zcela neznámé, neboť svátek prožívali v každodenním vztahu s Bohem. Bůh se raduje z těch, kteří ho hledají. Nemá zálibu v pomíjivé atmosféře vytvořené vnějšími věcmi. Život prvních křesťanů je příkladem pro všechny generace a ukazuje, jak se můžeme odvděčit za Boží dar, za Spasitele.

V evangeliích nenajdeme přesné datum Ježíšova narození. Když se Ježíš narodil, celou noc byli na pastvinách pastýři se svými stády (Lukáš 2:8). Ačkoliv je pravda, že palestinské zimy jsou teplejší než evropské, od konce října se natolik ochladí, že se ovce musí zdržovat v ovčinci. Proto se tradice, že se Ježíš narodil v zimě, nezdá být opodstatněná.

3 Ale odkud tedy pochází Vánoce, když se o tom v Bibli nepíše?

Kult Mitry – boha slunce, byl v pohanském Římském impériu v 2.-3. století nejrozšířenějším náboženstvím. Jeho hlavním svátkem byla oslava zimního slunovratu 25. prosince, jako narozenin slunce. Dokonce ještě před zavedením kultu Mitry římští císaři zasvěcovali chrámy „Sol Invictus“ (neporazitelnému bohu Slunce) a oslavovali vítězství nově vycházejícího slunce.

Císař Konstantin Veliký (285-337) záměrně použil prvky křesťanství, aby posílil pohanské Římské impérium. Podařilo se mu přeměnit tehdejší uctívání slunce na oslavu Kristova narození, a tak mnohým pohanům usnadnil stát se pouhými „nedělními“ křesťany.

„Byl to určitě Konstantinův záměr, aby spojil uctívání slunce s uctíváním Krista díky existující symbolice Krista jako slunce.“1

Výroky vlivných osobností církevní historie nás ujišťují o pohanském původu tohoto svátku. Například církevní otec Ambrož kolem r. 380, v narážce na Vánoce, jako kontrast kultu slunce, řekl:

„Kristus je naším novým sluncem.“

Augustin (4.-5. století) přikazoval lidem neuctívat v tento den slunce jako pohané, ale spíše uctívat toho, kdo slunce stvořil. Lev Veliký kritizoval některé lidi, že o Vánocích oslavují narození slunce, místo narození Ježíše.

4 Čím jsou Vánoce dnes?

Pro mnoho lidí jsou Vánoce hlavně rodinnou oslavou. Je to den, kdy se sejde celá rodina a prožívá pocit soudržnosti. Přicházejí vzpomínky na dětství: dárky pod vánočním stromkem, koledy, kapr, cukroví atd. Kdo ale nezažívá shon s přípravami? Přestože je hodně práce (peče se cukroví, uklízí se byt – je toho opravdu hodně), lidé jsou více ochotní a všímaví, aby nic nepokazilo dobrou atmosféru. Někteří lidé si vezmou čas na rozjímání a navštěvují vánoční koncerty, jiní ručně vyrábějí ozdoby atd. Obvykle není vůbec čas hluboce přemýšlet o tom, co by druhé udělalo opravdu šťastnými. Lidé si dělají starosti, aby na nikoho nezapomněli při posílání vánočních přání a nákupu dárků. Často tak nečiní skutečně svobodně a ze srdce, ale aby splnili očekávání příbuzných a přátel. Při tom všem však snadno zapomínají na Toho, koho podle tradice oslavují.

Těmito myšlenkami nechceme kritizovat přání dávat si navzájem dárky, ale chceme v lidech vzbudit touhu oslavovat Ježíše upřímně a pravdivě. Vždyť on je hoden každodenní chvály – ten, který nám dal všechno.

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid […] abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života. pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti, aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lukáš 1:68,7475, 7879)

Pokud se mu i ty toužíš odvděčit za Jeho lásku, rádi Tě poznáme.

Předešlý text je jen krátkým shrnutím k tomuto tématu. Jsme otevřeni pro další otázky a myšlenky, které vychází z upřímného zájmu.

Zpět na začátek ↑


Poznámky:
  1. Konstantin […] pokračoval v uctívání kultu Slunce během celého svého života. Postavil si dvě sochy, které zobrazovaly boha slunce. Na podstavce připevnil následující nápis: „Konstantinovi, zářícímu jako Helios“ Oscar Cullmann, Der Ursprung des Weihnachtsfestes (Původ svátku Vánoc) Curych 1960, Zwingli Verlag Curych / Stuttgart, strana 28.