Proč věřit v Boha?

1 Boží podstata

Důvody, proč křesťané věří v Boha, přímo souvisí s pochopením Boží podstaty. Bude snažší nejprve nastínit Boží vlastnosti tak, jak o nich mluví Bible. Až poté se pokusíme vysvětlit, jak se Bůh projevuje v našem světě a našem životě.

1.1 Bůh je věčný. On stvořil čas a sám stojí nad časem. Nemá tedy počátek ani konec. Neprochází proměnami:

U něho není proměny ani střídání světla a stínů (Jakub 1:17)

1.2 Bůh je neomezený. On stvořil prostor. Nemá tělo, ale je duchovní bytost. Nemůžeme ho popsat pomocí barev a tvarů, nemůžeme ho zobrazit ani si představit, jak vypadá. To, že nemá tvar, neznamená, že se o něm nedá říct nic konkrétního. Má mnoho dobrých vlastností. Nemůžeme ale říct, že je tady nebo tam. Nemůžeme ho vtěsnat do hranic prostoru.

Bůh, který učinil svět a všechno, co je v něm, ten je pánem nebe i země, a nebydlí v chrámech, které lidé vystavěli. (Skutky 17:24)

1.3 Bůh je vševědoucí. Není-li omezený časem ani prostorem, pak ví o všem, co se děje. Zná celou minulost i celou budoucnost. To neznamená, že v našem životě už je vše předem dané. Bůh zná naši budoucnost proto, že ji vidí ve své nadčasovosti, ne proto, že v ní vše určuje. Nechce určovat naše životy. Chce abychom se svobodně učili milovat.

1.4 Bůh chce mít s námi vztah. On není jen chladný neosobní princip. Chce mít s námi blízký vztah, o kterém se dá říct mnoho věcí. Celý příběh Bible je o tomto vztahu. Bůh nás miluje. Má nad námi lítost. Chce nám odpustit. Vychovává nás, ale nikdy nás nenutí proti naší vůli. Nabízí záchranu, ale nikdy nás ji nenutí přijmout.

1.5 Bůh je dobrý. Není v něm žádné sobectví. Jeho láska je větší než láska lidská.

Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. (Římanům 5:7)

Otázka utrpení přesahuje toto téma a věnujeme se jí zvlášť v tématu Proč je na světě utrpení a zlo?

1.6 Bůh je sám sobě příčinou. Nikdo ho nestvořil a nic není příčinou jeho existence. V tom se zásadně liší od všeho v našem světě. Bůh jediný existuje sám o sobě. Vše ostatní je na něm závislé. On je dokonalý a všechny jeho vlastnosti jsou dokonalé.

2 Na co nám věda neodpoví?

Existují v zásadě dva způsoby, jak lidé kladou otázky a nachází na ně odpovědi. Můžeme si položit otázku „jak?“ věci fungují. Jako odpověď nám může dobře posloužit věda. Jsou lidé, kteří některé pasáže z Bible chápou jako vědecký popis a staví ji proti vědě. Bible se ale zaměřuje na popis stvoření z jiného pohledu než věda. Vědě nekonkuruje a neprotiřečí si s ní. Odpovídá na otázky „proč?“ věci jsou a jaký pro nás mají význam. Je to jiný způsob kladení otázek a jiný způsob odpovědí.1

Když malíř nakreslí obraz, těžko se spokojíme s vědeckým vysvětlením. Pro většinu lidí bude otázka „proč?“ obraz nakreslil mnohem zásadnější než otázka „jak?“.

Když se díváme na přírodu, jsme v podobné situaci. Často žasneme nad její krásou a dokonalostí. Vyžádáme-li si vědecké vysvětlení, dozvíme se o fotosyntéze, hvězdokupách, nebo gravitačním zákoně. I když bychom byli schopni přesně zformulovat všechny přírodní zákony, zůstala by otázka „proč tu jsou?“ a „proč je to tak krásné a dokonalé?“. Materialista asi řekne „Inu, to tak prostě je“.

Věřící se neuspokojí s vědeckým vysvětlením. Odpovědi na otázky „proč?“ poskytují mnohem větší uspokojení naší touze nacházet odpovědi. Dávají smysl věcem kolem nás i našemu životu.

Pro materialistu jsou příroda a vesmír jen jiná slova pro „všechno“. Pro věřícího stvořil Bůh rámec prostoru a času, který naplnil věcmi a živými bytostmi, které vzbuzují údiv. To všechno je projevem jeho lásky a odleskem jeho krásy.

3 Boží působení v životě člověka

Člověk může dělat věci, které by nebyly možné, kdyby byl jen výplodem náhody a všechny jeho myšlenky by byly jen výsledky materiálních procesů v jeho těle. O jedné takové věci mluvil Ježíš v evangeliu:

Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.‘ Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Matoušovo ev. 5:43–48)

Člověk je schopný vnímat dobro nad rámec toho, co je dobré pro něho, jeho rodinu nebo rasu. S Boží pomocí dokonce může milovat své nepřátele. O takových lidech můžeme číst v Bibli a nejlepším příkladem je Ježíš Kristus, který nezištně sloužil lidem celý svůj život. Neměl z toho zisk a nedělal to pro chválu. Během utrpení zůstal sám. Přesto si zachoval pokoru a lásku vůči lidem. Pozývá i nás, abychom ho následovali a dělali věci, skrze které mohou lidé vidět Ježíšovu dobrotu a lásku a které nemůže psychologie skutečně vysvětlit. Když člověk hledá Boha a začne se k němu obracet, může Bůh jeho život úplně přeformovat a změnit tak, aby mohl žít v pravdě a nezištné lásce. Mnozí lidé, kteří se setkali s Ježíšem, zakusili takovou změnu. Také život prvních křesťanů je svědectvím proměny života, která přesahuje lidské možnosti.

4 Svobodná vůle

Bůh chce působit v našich životech, ale chce abychom my k tomu dali souhlas. Již Starý Zákon píše, že musíme učinit volbu:

Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život. (5.Mojžíšova 30:19)

Bůh dal lidem svobodu volit mezi dobrem a zlem, svobodu milovat a svobodu nenávidět. Touží po našem rozhodnutí k lásce, ne po násilném přemožení člověka, který je zděšený z Boží moci.

Etické rozdíly mezi lidmi žijícími ve stejném prostředí jsou tak velké, že svobodná vůle je jediným přirozeným vysvětlením. Svoboda, o které mluvíme, se nedá vědecky popsat. Nedá se vypočítat, zda si konkrétní člověk vybere dobro nebo zlo. Není to předem zcela dané okolnostmi, geny, charakterem. Nad to všechno se člověk dokáže postavit, protože dostal dar svobodné vůle. Příroda se dá popsat rovnicemi, pravděpodobností a pravidly, svobodná vůle však ne.

Věříme tedy, že člověk je zároveň materiální i duchovní bytost. Každý z nás má příležitost podobat se svému Stvořiteli.

Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím. (1. Mojžíšova 1:27)

Možnost být Božím obrazem a svobodná vůle jsou svědectvím, že člověk byl stvořen Bohem. Věříme, že byli, jsou a budou lidé, kteří touží po tom, aby se mohli podobat Bohu a sám Bůh je k tomu proměňuje.


Zpět na začátek ↑


Poznámky:
  1. Když je v Bibli napsáno, že Bůh stvořil člověka z prachu země, tak to není „technologický“ popis. Záměrem je vyjádřit, že člověk má jinou podstatu než Bůh. Přesto ho Bůh stvořil ke svému obrazu. Chce, abychom se mu podobali, ačkoliv je naše podstata jiná.