Máš pochybnosti o projektu GODZONE?

Zástupy mladých lidí přicházejí na koncerty GODZONE. Odcházejí povzbuzeni a s pocitem, že nejsou se svou vírou sami. Uslyšeli svědectví, která je mohla posunout dále. Přesto můžou vzniknout pochyby. Je možné sladit představení, které se snaží vyrovnat moderní hudební a filmové reprodukci s jednoduchostí zvěstování Ježíše a prvních křesťanů?

Ježíš jim odpověděl: „Přišla hodina, aby byl oslaven Syn člověka. Amen, amen, pravím vám, jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek. Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný. Kdo mně chce sloužit, ať mě následuje, a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Kdo mně slouží, dojde cti od Otce.“ (Jan 12:23-26)

Ježíš nás volá, abychom tak, jako on zemřel na kříži, i my zemřeli starému způsobu života a starým hodnotám. Chtít zaujmout při zvěstování evangelia tím, co uznává svět, je signálem, že selháváme vydat svědectví tím podstatným – pravdou, upřímnou vírou a bratrskou láskou.

Ježíš a první křesťané nepořádali koncerty. Společně chválili Boha. Nezáleželo tolik na kvalitě, ale na srdci. Neměli pódium a nikdo nebyl v centru. Pokud někdo přišel mezi ně, mohl si rychle uvědomit, že zde je to jiné než ve světě. Viděl, že těmto lidem záleží na něčem jiném.

Křesťanství není jen o tom, vzdát se drog, alkoholu nebo smilství. Vztah s Kristem se projevuje v jiných hodnotách (např. v trpělivosti, věrnosti, tichosti, v zdrženlivosti, v bratrské náklonnosti… Galatským 5:22-23, 2. list Petrův 1:5-7).

Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. A svět pomíjí i jeho chtivost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věky. (1 list Janův 2:15-17)

I v dnešní době jsou lidé, které nenaplňují filmové efekty, diskotéková světla a každodenně uměle vyvolávané emoce. Uvědomují si, že to končí v prázdnotě, a tak hledají jinou, stálou radost, která přirozeně vychází ze vztahu s Kristem. Pokud o tom přemýšlíš nebo tě tento pohled zaujal, ozvi se.


Zpět na začátek ↑